Najdi řeku pod řekou,
tam bydlí La Loba.
Nazývá se tou,
co ví vše, přímo od Boha.
Sbírej s ní staré kosti
v drsné rozlehlé poušti.
Zpívej, zpívej, zpívej
Divoká píseň prastarých,
bezejmenných žen,
to je ta síla, co tě pohání.
Podobá se temnému kvílení
bezměsíčných nocí,
písni, co zpívají vlci,
když svou smečku hledají.
Ona, co přišla z lesů,
ta padlá panna.
Už nestojíš na hraně útesu,
pořád jen sama.
Uč se trpělivosti,
brát i dávat dosti.
Zpívej, zpívej, zpívej